Když Nav Bhatia v roce 1995 poprvé dorazil do hlediště torontské haly, netušil, jak silným se jeho vztah ke klubu stane. Raptors tehdy byli v nejpopulárnější basketbalové lize světa mladým celkem, bez hvězd i velkých ambicí. Střih – o 24 let později Bhatia nevynechá jediné utkání a stane se přítelem hráčů i vedení klubu a jedním z jeho symbolů. Mimochodem, víra a tvrdá práce mu splnily i další sen: pomáhat ostatním.

NBA se o komunitu svých fanoušků stará velmi pečlivě. A Bhatia využívá její podpory znamenitě: v rámci ligy nenajdete mnoho dalších, kteří by s takovým úsilím využívali basketbal jako prostředek pro sbližování. Ale začněme obecněji. Tohoto Inda, jenž se narodil v Dilí, od mládí – i díky otci, optikovi – lákala medicína.

Přesto zvolil jiný obor. V 70. letech se přesunul do Kalifornie, aby získal titul ve strojírenství. V této době už díky vzorové píli vlastnil divadlo i restaurace, původně však zamířil zpět do Dilí, kde chtěl pokračovat v rodinném podniku. V roce 1984 ovšem v Indii nebylo bezpečno, a tak ji Bhatia brzy opustil a zamířil do Kanady.

Rekordně výkonný prodavač

V Torontu se živil jako prodavač aut – a znovu si okolí získával svou pracovitosti. Říct, že mu prodej šel, by bylo nedostačující: vždyť Bhatia na startu nové kariéry prodal za první tři měsíce 127 aut, což byl rekord firmy. Následovalo několik povýšení, když však vystoupal až vedení prodejny Mississauga Hyundai, většina zaměstnanců odešla. Důvod? Pod vedením Sikha – stoupence náboženství zvaného sikhismus – pracovat nechtěla.

Navzdory této nepříjemnosti získal Bhatia později nejen tuto prodejnu, ale i další. Úspěch, s nímž přišel i zisk, mu umožnil investovat čas do velké záliby – Toronto Raptors. Již v letech 1995-98 seděl v hledišti na každém domácím utkání a fandil, ať už hrál tým jakkoliv. V roce 1998 si nadšeného muže s turbanem všiml bývalý generální manažer Raptors a člen Síně slávy Isiah Thomas a udělil Bhatiovi čestné ocenění „superfanoušek“.

Bhatia ovšem mířil výš. Chtěl se zasadit o lepší život pro komunitu Sikhů. Chtěl, aby nemuseli pracovat „jen“ coby řidiči taxíku, ale aby měli možnost stát se také právníky nebo lékaři. A tak se spojil s Raptors, klub mu vyšel vstříc – a už v roce 1998 se hrálo utkání během Baisakhi Day (oslav hindiusmu a sikhismu). Na něj Bhatia pozval a koupil vstupenku třem tisícům dětí z Jižní Asie. Speciální hosté navíc kromě samotného zápasu s Pacers viděli i speciální poločasové představení.


Pomoc i mimo stadion

Od té doby se v Torontu podobné akce pořádají pravidelně a vedení mužstva i jeho největší fanoušek se snaží prostřednictvím basketbalu sblížit rovněž další komunity. V roce 2013 byl navíc Bhatia jmenován ambasadorem Raptors pro Jižní Asii. Mimochodem, jeho aktivity neovlivnily jen Toronto, podobné akce nyní pořádají i další mančafty NBA. A aby toho nebylo málo: osmašedesátiletý muž je jakožto úspěšný podnikatel součástí několika charitativních nadací, které podporují a poskytují služby méně šťastným lidem v různých částech světa.

Dokazuje tím mimo jiné, že být superfanouškem není jen o návštěvách ve Scotiabank Aréně. Naopak: jeho aktivity palubovku výrazně přesahují. „Jsem ochoten vzít na zápas kohokoliv. Je mi jedno, jaké je rasy a jaké náboženství vyznává. Dejte mi možnost strávit s ním 48 minut v hledišti, a jsem si jistý, že jeho názor na Sikhy se změní,“ věří Bhatia.

Abychom nezapomněli: i on si pořádně užil minulou sezónu, v níž Raptors poprvé v historii dokráčeli pro mistrovský titul. Jak moc pro klub Bhatia znamená dokazuje i fakt, že také on obdržel prsten pro šampiona NBA, což nebývá běžné. Nicméně uznejme, že člověk, který za poslední roky nevynechal jediný domácí duel a odvádí pro komunitu takovou práci, si ho rozhodně zaslouží. „Je jedním z nás. Skvěle reprezentuje hodnoty, na kterých náš klub stojí,“ prohlásil před předáním šperku prezident basketbalových operací klubu Masai Ujiri.

Hezký příběh, co říkáte? Aby ne, vždyť ukazuje jednu z cest, jak lze spojit zálibu s tvrdou prací a pomoct udělat svět zase o trochu lepším. A co vy, líbí se vám práce, kterou Bhatia odvádí? Dokázali byste taky takto věrně fandit? Dejte nám vědět v diskusi!